ZLATÝ PRAGÁČ DOROSTENEK
Konečně se po třech letech dočkali mladí házenkáři a házenkářky tolik oblíbeného turnaje Prague handball cup – tzv.Pragáče. Poslední ročník proběhl v roce 2019 a další dva ročníky 2020 a 2021 bohužel nebyly kvůli Covidu. Letošní ročník nebyl bohužel tak silně obsazen, jako v minulých letech, ale důležité je, že byl! Do Prahy se sjelo dohromady 377 družstev z 15 zemí Evropy.
Sokol Poruba vyslal na turnaj letos pět družstev ze tří kategorií a mise to byla nad míru úspěšná. Mladší dorostenky totiž svou kategorii vyhrály a pověsily si tak na velikonoční pondělí na krk zlaté medaile. Jak pro hráčky, tak pro klub je to velký úspěch, ještě nikomu se to v minulosti nepodařilo.
Ale zpátky na začátek. Registrace družstev na turnaj probíhá brzy na podzim a v té době nikdo nevěděl, jaká situace kolem Covidu bude, kolik hráček bude schopno jet atd. Trenéři původně přihlásili jedno družstvo mladších žaček, dvě družstva starších žaček a jedno družstvo mladších dorostenek. Situace v mladších žačkách se během sezóny trochu zlepšila a nakonec se zúčastnila družstva dvě. Na začátku dubna už všichni věděli, že už nic nebrání na turnaj odjet a trenéři i hráčky vyhlíželi, na koho na turnaji narazí. Všichni se hlavně těšili na družstva ze zahraničí, případně z jiných českých krajů, aby mohli porovnat své síly s někým jiným, než s kým hrají ve svých soutěžích.
Nyní se tedy podíváme na cestu turnajem jednotlivých družstev.
MLADŠÍ ŽAČKY – Před turnajem měly trenérky velké dilema. Buď pojedou s velkým počtem hráček v jednom týmu, ale děvčata by si tolik nezahrála, nebo pokud tým rozdělí na dvě družstva, musely by jeden tým nějak doplnit. Nakonec se to povedlo a z Nového Jičína naše mladší žačky doplnila čtveřice děvčat a pak ještě jedna hráčka z Kopřivnice. Tyto holky hrají soutěže ve svém klubu s chlapci. „Na turnaj tak odjela dvě desetičlenná družstva“, vysvětluje trenérka Petra Vavříková a pokračuje. „První tým Sokol Poruba I byl složený z hráček ročníku 2009, který doplnila hráčka z Kopřivnice. Druhý tým Sokol Poruba II byl složen ze dvou tahounek ročníku 2009, pak hráček r.2010 a doplnily je novojičínská děvčata.“
Tým Poruba I měly na starost trenérky Petra Vavříková, Klára Trepáčová a měly k ruce i asistenta (hlavně na rozcvičky a hecování týmu) Davida Vavříka. Trenérka Vavříková účast na turnaji hodnotí takto: „Tým začal sice vysokou prohrou s HC Háje I, ale pak se holky vyburcovaly k výborným výkonům, zlepšovaly se zápas od zápasu, a v posledním utkání v základní sedmičlenné skupině bojovaly s Trenčínem o 3.místo, které by zajistilo týmu postup do hlavní fáze turnaje. Bohužel se holkám utkání vůbec nepovedlo a v playoff B jsme pak narazili na nám známý Bohumín. I když soupeře dobře známe, podlehli jsme a na turnaji tak skončili. Děvčata musíme pochválit za bojovnost. Sehrála výborná utkání a celý turnaj si užily na maximum.“
Tým Poruba II měly na starost naše mladé a začínající trenérky Daniela Kortusová a Karolína Brožová. Děvčata hodnotila účast na turnaji takto: „Turnaj jsme také začali s Hájemi a taky prohráli. Pak následovaly dva velmi kvalitní soupeři a náš nesehraný a mladý tým nestačil na favority skupiny. Asi nejhezčí utkání jsme sehráli s Norkami a trošku nás mrzelo, že holky nevyhrály, moc by si to zasloužily. Ve skupině jsme i přes velmi pěkné výkony holek bohužel nevyhráli. Musíme ale děvčata moc pochválit, zápas od zápasu se zlepšovaly a v brance je skvěle držela novojičínská Eliška Hloušková. Ve vyřazovací fázi B jsme narazili na Zlín II, který na nás vletěl, ale holky to nevzdaly a zakončily turnaj se vztyčenou hlavou a bojovností sobě vlastní.“
Oba týmy si kromě turnaje prohlédly Prahu a užily si bohatý doprovodný program turnaje – využily bowling zdarma a slevu do Muzea optických iluzí. Největším zážitkem pro holky pak bylo finálové utkání našich dorostenek, kterým byly fandit a užily si tak turnaj až do samotného závěru.
STARŠÍ ŽAČKY – Také ony, stejně jako mladší kolegyně byly rozděleny na dva týmy. Trenérů Radana Ustrnula a Radka Jurči jsme se zeptali na výkony družstev a cestu turnajem.
Tým Poruba I měl na starost trenér Radan Ustrnul a hodnotí účast týmu na turnaji takto: „Abychom měli možnost maximálního herního vytížení, rozdělili jsme starší žačky do dvou týmů. Vzhledem ke zranění a ukončení činnosti některých hráček během podzimu jsme museli tým 2007 doplnit o děvčata z Karviné. Holky postoupily ze základní skupiny po třech vítězstvích a dvou porážkách. V osmifinálové skupině na své soupeřky nestačily a v turnaji bohužel skončily. Děvčata se sice snažila, bojovala, ale zvláště na fyzicky lépe disponované týmy to bylo málo. Velmi solidní výkon předvedly obě brankářky. V obraně děvčata nehrála špatně, ale u některých chyběla větší agresivita a snaha „porvat“ se o vítězství. V útoku jsme se pak obtížně prosazovali přes vysoké obrany soupeřek. Těžili jsme sice z rychlého útoku, ale na postavenou obranu to měla děvčata složité. Při našich porážkách jsme mimo jednoho utkání vždy drželi vyrovnaný stav dvě třetiny utkání, a pak po jedné, dvou technických chybách jsme se položili. Je otázkou, zda je to o fyzické kondici (což si nemyslím), nebo o hlavě. Každopádně musíme stále na spoustě činností pracovat a turnaj nám to ukázal.“
Tým Poruba II byl složený z děvčat ročníku 2008, doplněný jednou hráčkou Nového Jičína a naší brankářkou ročníku 2007. Trenér Radek Jurča výkony hodnotil takto: „V základní skupině jsme narazili na fyzicky velmi dobře připravené soupeře, kterých se ovšem děvčata nezalekla a vybojovala dvě cenná vítězství (jedno z nich s budoucím vítězem finále B). Ta ale stačila jen na 4. místo ve skupině a boje v play off B. V další fázi jsme již vítězství bohužel nevybojovali, jelikož děvčatům, zřejmě i pro úzký kádr, došly síly. To mně vede k myšlence, že rozhodně musíme zapracovat na zlepšení fyzické kondice (úsměv). Ve hře si děvčata vyzkoušela nacvičené herní kombinace a jejich variace, kterými se nám dařilo přehrávat obrany soupeře, a velmi dobře nám fungovala spolupráce s pivotem. Bohužel mezi jednotlivými hráčkami v týmu byly patrné velké výkonnostní rozdíly a navíc jsme se potýkali s velmi častými technickými chybami. A to zejména přešlapy křídel, u kterých nás naopak překvapila efektivita zakončení a zapojení téměř všech do střeleckých statistik. Pochvalu zaslouží rovněž obě brankářky, které nás ve všech zápasech podržely svými zákroky. Celkové vystoupení druhého týmu starších žaček, tak lze hodnotit určitě pozitivně.“
MLADŠÍ DOROSTENKY – Druhý tým nejvyšší soutěže dorostenek odjel na Pragáč mírně oslaben a ambice týmu nebyly nijak vysoké. Každopádně všichni chtějí vždy vyhrát a každé utkání začíná 0:0. Trenérka Alena Humlová měla k dispozici 13 hráček a na turnaji tým čekalo pět utkání se zahraničními týmy. Ve skupině prohráli dvě utkání, s Maďarkami a Dánkami a do hlavní fáze turnaje postoupili ze třetího místa. Ve skupině o postup do playoff A narazili na dva české celky – Bohumín a Havlíčkův Brod, které s přehledem porazili. Ve čtvrtfinále si poradili i se slovenským týmem z Malacek a zavládla euforie z postupu do bojů o medaile. Na další fázi – semifinále a finále už jsme se zeptali trenérky Aleny Humlové, které asistovaly mladé trenérky Máša Šmidáková a Klára Jandačová:
„Ve skupině jsme narazili jen na samé zahraniční týmy, hráli jsme dvakrát s Dánkami, ale taky s Maďarkami a se Slovenkami. Na to se vždy těšíme, jsme rádi, že se porovnáme s jiným stylem hry. Postupová skupina byla překvapivě lehčí než boje ve skupině. Postup do finálových bojů byl pro nás po základní skupině překvapením, dokonce jsme měli koupené lístky na vlak už na pondělní dopoledne, opravdu jsme s něčím takovým nepočítali (úsměv). Chtěli jsme si na turnaji hlavně zahrát a nezranit se. Navíc nám chyběly dvě hráčky základní sestavy, které za nás stabilně nastupují v lize. Pondělní ranní semifinále s Pískem se dokonce rozhodlo až na shot outy a v utkání jsme navíc prohrávali už o tři branky, což je při hrací době 2×15 min hodně. Ale holky zabraly a nájezdy už byly vabank. Pak už následovalo finále a v něm Slávie Praha, která také postoupila na shot outy. Soupeřky dobře známe a jako jediné jsou v tabulce 1.ligy nad námi. Ale turnaj je něco jiného než liga a my si věřili. Utkání bylo velmi vyrovnané a v momentě, kdy jsme prohrávali, nás podržela Páťa Wizurová v bráně, to holky nakoplo a konec už byl v naši režii (úsměv).“
Jaké pak byly oslavy?
„Já si myslím, že nám to ještě asi ani pořádně nedošlo. Oslava byla samozřejmě veliká, spolu s našimi fanoušky, kteří nás přijeli na semifinále i finále povzbudit. Za to jim moc děkujeme, byli skvělí. Celý turnaj se holky posouvaly, jak herně, tak mentálně, musely se postupem času, přes narůstající únavu, vyrovnávat s větším a větším tlakem. Zkrátka jsme si užili nádherný velikonoční víkend zakončený zlatou medailí (úsměv).“
Všem našim týmů děkujeme za reprezentaci Sokola Poruby a mladším dorostenkám gratulujeme ke skvělému a historickému úspěchu!
Foto: Robert Grim, archiv trenérů Sokol Poruba