MLADÁ HÁZENKÁŘKA POMÁHÁ
Krušná doba je nyní pro mladé házenkářky. Stále nemůžou trénovat společně, natož hrát, soutěže mládeže byly zrušeny. Jsme každopádně pyšni, že mezi našimi mladými házenkářkami máme děvčata, která si vybírají náročná povolání a v této těžké době přiloží „ruku k dílu“.
Jednou z nich je Tereza Kokyová, talentovaná karvinská odchovankyně, která v dorostenecké kategorii přestoupila do Sokola Poruba. „Kokosku“ jsme tedy malinko vyzpovídali.
Terez, jakou školu a kde studuješ?
„Studuji třetím rokem střední zdravotnickou školu v Karviné, obor praktická sestra.“
Takže v této pro zdravotníky nelehké době pomáháte v rámci praxe v nemocnicích. O jaké pacienty se nyní staráš ty?
„Mám praxi v Nemocnici s poliklinikou v Karviné na různých odděleních, teď momentálně jsem na chirurgii. Bohužel jsem se setkala už i se smrtí, zemřela pacientka, kterou jsem ošetřovala. Dostalo mě to. Lidé, které tělo už neposlouchá v důsledku vysokého věku, a kteří jsou stále při smyslech, jsou často velmi smutní a cítí se být někomu na obtíž. A to je smutné. I přesto chci u tohoto povolání zůstat, protože mě to baví, beru to jako poslání. Samozřejmě si chci pak udělat i vysokou školu, asi obor všeobecná sestra. “
Pojďme k házené, kde a jak si začínala s házenou a jak se zrodil přestup do Poruby?
„K házené jsem se dostala úplnou náhodou, šly jsme hrát badminton a venku zrovna trénovaly minižačky Sokola Karviná a další trénink už jsem tam běhala taky (úsměv). V Karviné mě trénovala jak moje mamka, taky házenkářka, tak trenérka Lucka Hudečková, které mi daly skvělé základy. V dorosteneckém věku jsem pak přestoupila do Poruby. Chtěla jsem se posunout dál. Teď se tady cítím suprově, ale začátky nebyly úplně jednoduché, hold babský kolektiv (smích).“
V Karviné hrají dorostenky 2. dorosteneckou ligu a v Porubě 1. Jak velký rozdíl je mezi házenou v těchto soutěžích a v tréninku?
„Rozdíl mezi 1. a 2. ligou je velký, jednak je házená rychlejší a také silovější a týmy jsou vyrovnanější. Co se týče tréninků, tak se v Porubě hodně věnujeme kondičnímu tréninku. I když jsme v Karviné makaly, je to zase něco nového a hlavně jiného, více se zaměřujeme v kondici přímo na házenou.“
Máš nějaký házenkářský vzor?
„Žádný vzor a ani oblíbenou hráčku či hráče nemám, ale ráda se chodím dívat na karvinské muže, jde jim to letos klukům (úsměv).“
Děkujeme a ať se ti daří.