PORUBSKÁ STOPA NA MLÁDEŽNICKÝCH REPRE SRAZECH
Minulý týden proběhly srazy juniorské a nově tvořící se dorostenecké reprezentace. Sokol Poruba měl na obou těchto akcích své zastoupení. Zeptali jsme se samotných hráček, jak srazy probíhaly a jak se jim dařilo.
Už jsme psali, že na juniorském srazu, který se konal v Luhačovicích pod vedením týmu trenéra Dušana Poloze, byly naše dvě levoruké hráčky Anežka Farářová a Aneta Kavalová. Součástí srazu byly jak tréninky, tak na konci týdne odjel tým do Polska, kde sehrála děvčata tři přípravná utkání. Na dojmy jsme se optali obou našich nadějí.
Děvčata, jak hodnotíte sraz?
Anežka: „Repre akci hodnotím velmi kladně. Herně mi dala spoustu nových impulsů a určitě mě hodně posunula. Jsem sama za sebe spokojená, snažila jsem se plnit pokyny trenérů co nejlépe a zvládat obsáhlé náplně tréninků. Ty byly náročné především v tom, že jsme od základů formovali naši hru, hlavně útok. Učili jsme se plno nových signálů. Bohužel jsem si při středečním tréninku zlomila nos a po dohodě s trenéry jsem sraz ve čtvrtek opustila a do Polska se tak nepodívala, což mě velmi mrzí.“
Aneta: „Sraz mi dal hodně, určitě zkušenosti a motivaci se pořád zlepšovat, protože je na čem stále pracovat. Líbilo se mi tréninkové nasazení nás hráček i všech trenérů. Užívala jsem si to, že tam mohu být a děkuji trenérům za nominaci. Tréninky byly samozřejmě náročné. Program byl skoro každý den stejný, dvě tréninkové jednotky, porady, regenerace. Také jsem byla ráda za mentální tréninky.“
Anežko, co říkáš na areál v Luhačovicích, nový realizační tým? „Sportovní centrum v Luhačovicích nám poskytovalo výborný servis, ať už šlo o jídlo, regeneraci či ubytování. Škoda, že nám moc nevyšlo počasí a nemohli jsme se projít po lázeňském městě. S realizačním týmem jsme se viděli teprve podruhé, ale za mě jsem se všemi moc spokojena.“
Aneto, ty nám prozraď, jak bys zhodnotila turnaj v Polsku, případně svůj výkon? „Můj výkon by asi nejlépe zhodnotili trenéři, na to se vůbec necítím. Každopádně prostor ke zlepšení je vždycky. Z pohledu týmu se nám myslím turnaj povedl. Samozřejmě hodně mrzí porážka o gól s Polskem A. Každopádně všechna utkání nás posunula jak jako tým, tak i každou z nás individuálně. Podle mého názoru jsme si na turnaji vedly dobře. Vezeme si pomyslné stříbrné medaile.“
Kemp dorostenecké reprezentace se konal v Kutné Hoře pod vedením týmu trenéra Michala Červenky. Tam byly tři porubské naděje, dvojčata Rajovy Karolína a Kristina a brankářka Patricie Wizurová. Také je jsme vyzpovídaly, jak hodnotí celou akci.
Karolína: „Bylo skvěle (smích). Program byl velmi náročný, dvakrát denně tréninky, videa, porady, zahráli jsme si i přátelská utkání proti ženám z Havlíčkova Brodu a proti starším žákům z Nového Veselí. Naučili jsme se 4 signály a dostali jsme i vlastní sešity, do kterých jsme si psali věci z porad.“
Kristina: „Trenéři a celý realizační tým byli super, starali se o nás a všechno nám vysvětlovali. Fyzioterapeutky byly skvělé, každý den masáže a také s námi pilovali držení těla při chůzi, to bylo moc zajímavé.“
Patricie: „Po návratu domů se mě mamka ptala, co mi je, proč jsem tak smutná. Nechtělo se mi ani domů. Bylo opravdu skvěle. Parta holek, trenéři, fyzioterapeutky se o nás každý den staraly, bez nich bychom to asi nezvládli.(smích) My brankářky jsme do středy měli tréninky s trenérkou Lenkou Černou, které byly výborné a vždycky mě moc baví.“
Kde jste byli ubytovaní, jaké jste měli zázemí? Co tým?
Karolína: „Byli jsme ubytovaní přímo v hale Klimeška, kde jsme měli veškerý servis. Je to nová hala a zázemí bylo skvělé a hlavně jídlo, to bylo vynikající (smích). „
Kristina: „Souhlasím se ségrou, jídlo musíme pochválit. S většinou holek už jsme se znali z dřívějších výběrových akcí, z Nymburku a prosincového turnaje Olympijských nadějí v Polsku a myslím, že partu máme skvělou.“
Patricie: „Ano, ano, jídlo fakt výborné. Prostě vše bylo úžasné, jiné slovo mě nenapadá. S holkama jsme si taky vymysleli i společný taneček.“
Jak byste hodnotily utkání? A stihly jste vůbec vidět Kutnou Horu?
Karolína: „Neumím se moc hodnotit, ale nějaké góly mi tam spadly, tak snad to šlo. (smích) Musíme se hodně ještě co učit. Musely jsme trochu změnit obranu, jsme se ségrou moc hrrr (smích). Ale týmově myslím, že to bylo dobré.“
Kristina: „Souhlas s Kájou. Jednu procházku jsme naštěstí stihli, nemohli jsme si Kutnou Horu nechat ujít. Sv.Barbora je nádherná.“
Patricie: „Mně se moc v utkáních nedařilo. Musím na sobě ještě hodně makat a chytat a chytat.(úsměv) Být součástí týmu je pro mě obrovská motivace.“
